Ani na, v tomto období kupovaných, šlechtěných holandských růžích není výjimkou, že na listech lze nalézt, hnědé až černé skvrny s nepravidelným, paprsčitým okrajem, často se slévající ve větší plochy = (rostlinolékařský popis houbové choroby Diplocarpon rosae – tedy černé, listové skvrnitosti růží).
Tato, v posledních letech velmi rozšířená choroba, jejíž výskyt souvisí s deštivým počasím, na záhonech pomalu osychajících od rosy, kde se většinou používá pouze svrchní zálivka, je stále více rozšířená.
Patogen přezimuje v napadených nadzemních částech a hlavně v opadlém infikovaném listí, napadených jednoletých výhonech, popř. i na zbytcích květů. Černé plodnice narůstají na opadlých částech a spory houby infikují nově se rozvíjející listy.
Symptomy tohoto postižení se objevují již brzy v létě, za deštivého počasí, a jejich intenzita postupně narůstá. Při silné infekci napadené listy žloutnou a předčasně opadávají. Skvrny se mohou objevit i na zelených jednoletých výhonech. Pokud dochází k předčasnému opadu, rostliny se snaží o samoobrážení a následně nevyzrálá pletiva přes zimu namrzají.
K ochraně proti výskytu tohoto onemocnění lze přispět změnou způsobu péče o porosty růží, zejména v cílené zálivce ke kořenům a zastřiháváním a prosvětlováním keřů, aby lépe prosychaly od rosy a dešťů. Pro zastavení šíření patogenu se používají jak chemické fungicidy na bázi jednoduché anorganiky, tak i přírodní preparáty na bázi kopřivy nebo přesličky.
K úspěšné eradikaci u velkopěstitelů je někdy potřeba provedení kompletní dezinsekce a přestávka v pěstování hostitelských rostlin.