Často se nás někteří naši zákazníci dotazují, jak ochránit ovocné stromy, keře a vůbec venkovní rostliny proti tradičním škůdcům (mšice, molice, svilušky…) biologickou cestou – pomocí bioagens.
Až na výjimku mezi našimi biologickými pomocníky (Typhlodromus pyri – dravý roztoč proti škůdcům ovocných stromů a révy vinné) lze tyto druhy aplikovat pouze do uzavřených prostor (skleníky, zimní zahrady, byty, temperované haly apod). Pro jejich zdárný vývoj je nezbytné zajištění vysoké vzdušné vlhkosti – nad 75%, a konstantní teploty nad 20 °C. Těchto podmínek nelze mimo uzavřené prostory skleníků a zimních zahrad dosáhnout.
Je tedy potřeba, aby venkovní teplota ovzduší přesáhla 15 °C (tzn. že teplota v uzavřeném nevytápěném skleníku vystoupá po většinu dne nad 25 °C)! Viz https://www.bioagens.eu/do-skleniku-a-vnitrnich-prostor
Řešení biologické ochrany pro venkovní prostředí spočívá ve výsevu kvetoucích bylin pod ovocné stromy. Tím lze přispět k nepřímé ochraně proti některým skupinám škůdců. Toto řešení se velmi osvědčilo ve vinicích (známé jako ozelenění meziřadí).
Vyšší diverzita nektarodárných rostlin v sadech a v jejich okolí významně podporuje výskyt a aktivitu přirozených nepřátel – predátorů a parazitoidů. Byliny jim poskytují příznivé mikroklima, jsou zdrojem pylu, nektaru a medovice. Zvyšují i nabídku alternativní kořisti, což přispívá ke zvýšení pravděpodobnosti setrvání přirozených nepřátel na stanovišti. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo při redukci populací mšic, mer i dalších organizmů na stromech, keřích a révě.
Jako nejatraktivnější se jeví druhy z čeledí miříkovitých, bobovitých a hvězdnicovitých. Příznivý efekt rostlin je také úměrný délce kvetení zvolených druhů – po odkvětu atraktivita porostu pro hmyz klesá. Setrvání vítaných druhů na stanovišti je ovlivněno způsobem údržby porostu (sežínání, mulčování, hnojení). Jedním z problémů může být postupná dominance některých druhů trav.
Při vhodném výběru rostlin a při optimální údržbě zelených pásů lze dosáhnout:
1 – na bylinách je k dispozici alternativní kořist nebo nektar a pyl pro přirozené nepřátele,
2 – migraci predátorů na stromy za dalšími zdroji potravy (mšice),
3 – predace mšic na jabloních larvami pestřenek a slunéček,
4 – výskyt dalších druhů (např. denních motýlů) zvyšujících druhovou pestrost.